sobota 27. února 2016

MILÁČEK ALBRECHT

Mít v práci povinnost cestovat je sice někdy průda, ale když se oprostíte od hodin strávených v autě a neustálého vybalování kufrů, pozitiva převažují. 
Hlavně to, že vidíte kus světa. 
Ne vždy se poštěstí dostat se do centra města, takže někdy se tento "kus světa" scvrkne na výstavní halu a hotel, ale občas...
Občas se prostě zadaří a je z toho perfektní výlet. 
Třeba do Norimberku.



Za mým milovaným Albrechtem Dürerem. 


Mimo to, že od okamžiku, kdy mě babička ukázala jeho rytinu nosorožce a malbu zajice jsem jeho rytinám a malbám propadla, tak na stará kolena se mi líbí i sám Dürer jako chlap (a to mě ti s dlouhýma vlasama nikdy nebrali). Albrecht byl fešák, vzdělaný a jako bonus i zcestovalý. 

Ani vyvdat jeho dům (1 + mooooc) by nebylo k zahození. Jen by bylo třeba zbavit se turistů a odstanit dole tu paní, co prodává lístky.


Interiér taky ujde, i když vybevení je trošku starší (asi 500 let).


Ale hlavně... ta dílna a ateliér... Nádhera.


Nahotinky bych mu zakázala, musel by se věnovat studiu zvířat a náboženských motivů... :-)

Škoda jen, že nás dělí víc jak pět století.
Jak budu mít čas, tak si ho zkusím alespoň namalovat...  



5 komentářů:

  1. Srdcu nerozkážeš, ale výber dobrý :-)
    Videla si už jesť nosorožca jablko ?

    OdpovědětVymazat
  2. Ano, jezdím se na ně pravidelně dívat do Dvora Králové... Impozantní kusy...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. My máme v TV seriál ZOO a nosorožec tam papá jablko s takou chuťou a podtlakom, ako lis v muštárni....a ten zvuk...

      Vymazat
  3. Taky zbožňuju Dürerova zajíce. Nicméně můj tip chlapa to není. ;o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Můj taky ne, ale u Dürera bych udělala výjimku :-)

      Vymazat