ČERVENEC

Celý červenec jsem v tahu. Tak báječně to vyšlo. V praxi to znamená, že se nedostanu k internetu, takže zanedbávám blog. Ale všechno vám to vynahradím v srpnu, kdy budu zase zpět. A tak jen pár fotek, aby bylo vidět, že žiju a to tak, že skvěle. Odpoledne odlétám na Korfu. Tak nashledanou v srpnu.

Pár fotek z Malagy. Není nad to, vyrazit si jen s kamarádkou. 
Město úžasné, určitě se tam ještě vrátím. 
Podrobnosti o výletě v srpnu. 
 

A pár fotek od nás z jihu. Tam je to úžasné vždycky :-). Nechyběly výpravy na lodi, grilování, lezení po stromech, koupačka - ale hlavně: pořád u nás někdo byl. Přátelé, děti, psi... 
A o tom to je...
 

Krásné léto všem.

PLNOU PAROU VPŘED

 V sobotu, ku příležitosti muzejní noci, parním vlakem ze Zbýšova.

Dítě se potatilo. 

Nijak zásadně mi to nevadí a ráda se přidám.

 Vláčkaři jsou prostě nadšenci.

Tyhle technické detaily miluju: 

 

 Couvej, můžeš, ještě kousek... Dobrý...

V TAHU

Každý víkend vyrážíme na chalupu. Mé vnitřní cestovatelské duši to přijde potupné a usedlé, ale moje línější já je spokojené - a zatím vítězí.

Pryč z města do zatuchlé chalupy, kterou se mi nedaří zútulnit, zvelebit ani vyvětrat a přesto ji miluju. 

Tady jsem vyrůstala s babičkou a dědečkem. 

Tady se odehrávaly všechny důležitosti. 

Zdá se, že i návštěvy podléhají jejímu kouzlu a tak je nás tu stále plno.

A naše zarostlá zahrada je skvělé místo na testování mého nového objektivu.

 Obzvláště děti to tady milují...

A tak nedělní návraty do civilizace jsou pro mě horor a těším se, až sem jednou přijedu a už se nevrátím.

DUBEN

Ještě vás musím prudit květenou. Je to taková nádhera, co za chvilku nebude, tak si ji musíme užít. 

V dubnu prý umírá nejvíc lidí. 

Nechtěla bych umřít v dubnu a přijít o tu krásu.  Jako pan Miloš Forman.

Je mi to líto, byl mi sympatický jako člověk a už nenatočí žádný nový film.

Goyovy přízraky (vlastně Goya i bez přízraků) a Přelet nad kukaččím hnízdem patří do mých top 10 už dlouho.

PS: Asi budu muset dělat posty kratší a častější. Odehrává se spousta malých epizod, o kterých nemám čas se příliš rozepisovat a tak mnohdy upadnou v zapomnění dřív, než je stihnu zvěčnit.