Léto miluju.
Ve chvílích, kdy se ostatním rozpouštějí kosti v těle, já
začínám rozmrzat a teprve když teploměr delší dobu nesestupuje pod
třicet stupňů, já cítím, jak se konečně začínám prohřívat.
V minulém životě jsem byla asi plaz.
A zatím co já si libuji pod horkým sluncem, ostatní potí krev.
I mé dítě se přehřívá.
Vzhledem k tomu, že jsem již ve svém věku pochopila, že má teplotní úchylka není 99 procentům obyvatel ČR vlastní, slituju se nad svým potomkem a přislíbím jí zatarasení poloviny terasy obřím nafukovacím bazénem.
Trvá mi to pouhé dva týdny, než se rozhoupu k realizaci.
Tedy, než se rozhodnu vyhledat onu plastovou věc pokrytou obrázky mořských tvorů (kupodivu se za tuto dobu nestihlo ochladit, v což jsem celou dobu tajně doufala).
A zde nastává kámen úrazu. Stejně jako každý rok, ani letos si nemůžu přesně vybavit, kam jsem bazén na podzim uklidila.
Zní to nevěrohodně, ale náš byt už pohltil 2 předchozí bazény z let 2014 a 2015, které se mi, ani po důkladném prohledání všech koutů a míst, kam by normální člověk za normálních okolností nafukovací plivátko uklidil, ba i po prohledání míst s pravděpodobností úkrytu rovnající se nule, nepodařilo najít. Nebyly ani v koši na prádlo, ani v lednici ani ve skříni na lyže. Prostě zmizely.
Rozhodla jsem se, že třetí bazén již vyrvu ze spárů bazénového bermudského trojúhelníku, který se rozprostírá u nás v bytě a nepovolím, dokud ho nenajdu.
Dvě – tři hodinky usilovného hledání a byl objeven. Použila jsem ho jako obal na glazury. V duchu se vracím k loňskému podzimu, zda jsem v době úklidu nejela v lehkých drogách, jinak si nedovedu důvod tohoto nelogického využití bazénu vysvětlit, ale raději příliš nepátrám a tiše se modlím, abych mu nešetrnou transformací v obalový materiál nezpůsobila trhlinu.
Žádnou nevidím a tak dávám se do hledání nafukovacího otvoru.
Otvor nelze přehlédnout. Má velikost širší než hrdlo plastové lahve od mléka a vůbec si nedokážu vybavit, jakou techniku jsem loni použila, abych bazén nafoukla. Chyba bude asi ve mně, ale pokusy, jak vytvořit ze rtů objímku rovnající se velikosti nafukovacího otvoru a zároveň foukat tak intenzivně, aby se plastová membrána začala dmout a přitom mi veškerý vzduch spolu s proudem slin neunikal všude okolo, tak ty se ukázaly jako marné. Budu muset začít trénovat.
Naštěstí hodný soused vedle slyšel mohutné funění a protože si zřejmě myslel, že provozuji intenzivní resuscitaci a očividně (tedy spíš uchoslyšně) mi dochází síly, přispěchal na pomoc. Následně, po shlédnutí prekérní situace, se vrátil do bytu a podruhé duchapřítomně přispěchal se šlapací žabkou.
A tak se bude mládě zítra koupat. Předpokládám, že voda, kterou jsem do bazénu nanosila v cca 90 kýblech, vydrží čistá zhruba tři dny, než úplně zezelená, rozmnoží se v ní komáři a já, stejně jako každý rok, nebudu vědět, kam vylít několik set litrů vody, aniž bych z muškátů vypěstovala lekníny.
Ať žije léto.
V minulém životě jsem byla asi plaz.
A zatím co já si libuji pod horkým sluncem, ostatní potí krev.
I mé dítě se přehřívá.
Vzhledem k tomu, že jsem již ve svém věku pochopila, že má teplotní úchylka není 99 procentům obyvatel ČR vlastní, slituju se nad svým potomkem a přislíbím jí zatarasení poloviny terasy obřím nafukovacím bazénem.
Trvá mi to pouhé dva týdny, než se rozhoupu k realizaci.
Tedy, než se rozhodnu vyhledat onu plastovou věc pokrytou obrázky mořských tvorů (kupodivu se za tuto dobu nestihlo ochladit, v což jsem celou dobu tajně doufala).
A zde nastává kámen úrazu. Stejně jako každý rok, ani letos si nemůžu přesně vybavit, kam jsem bazén na podzim uklidila.
Zní to nevěrohodně, ale náš byt už pohltil 2 předchozí bazény z let 2014 a 2015, které se mi, ani po důkladném prohledání všech koutů a míst, kam by normální člověk za normálních okolností nafukovací plivátko uklidil, ba i po prohledání míst s pravděpodobností úkrytu rovnající se nule, nepodařilo najít. Nebyly ani v koši na prádlo, ani v lednici ani ve skříni na lyže. Prostě zmizely.
Rozhodla jsem se, že třetí bazén již vyrvu ze spárů bazénového bermudského trojúhelníku, který se rozprostírá u nás v bytě a nepovolím, dokud ho nenajdu.
Dvě – tři hodinky usilovného hledání a byl objeven. Použila jsem ho jako obal na glazury. V duchu se vracím k loňskému podzimu, zda jsem v době úklidu nejela v lehkých drogách, jinak si nedovedu důvod tohoto nelogického využití bazénu vysvětlit, ale raději příliš nepátrám a tiše se modlím, abych mu nešetrnou transformací v obalový materiál nezpůsobila trhlinu.
Žádnou nevidím a tak dávám se do hledání nafukovacího otvoru.
Otvor nelze přehlédnout. Má velikost širší než hrdlo plastové lahve od mléka a vůbec si nedokážu vybavit, jakou techniku jsem loni použila, abych bazén nafoukla. Chyba bude asi ve mně, ale pokusy, jak vytvořit ze rtů objímku rovnající se velikosti nafukovacího otvoru a zároveň foukat tak intenzivně, aby se plastová membrána začala dmout a přitom mi veškerý vzduch spolu s proudem slin neunikal všude okolo, tak ty se ukázaly jako marné. Budu muset začít trénovat.
Naštěstí hodný soused vedle slyšel mohutné funění a protože si zřejmě myslel, že provozuji intenzivní resuscitaci a očividně (tedy spíš uchoslyšně) mi dochází síly, přispěchal na pomoc. Následně, po shlédnutí prekérní situace, se vrátil do bytu a podruhé duchapřítomně přispěchal se šlapací žabkou.
A tak se bude mládě zítra koupat. Předpokládám, že voda, kterou jsem do bazénu nanosila v cca 90 kýblech, vydrží čistá zhruba tři dny, než úplně zezelená, rozmnoží se v ní komáři a já, stejně jako každý rok, nebudu vědět, kam vylít několik set litrů vody, aniž bych z muškátů vypěstovala lekníny.
Ať žije léto.
PS: Ještě k úvodnímu fotu - to není náš bazén, ale nový sud na vodu. Mia však, jako správná milovnice vod tekoucích i stojatých demonstrativně čeká, pod okapem, až zaprší.
Bazén, který se naštěstí jen tak neztratí.
Motýľ krásny!
OdpovědětVymazatS tým bazénom a ukladaním si ma rozveselila, ale je to tak , každé ukladanie znamená, že už tú vec nepoužívaš, nenájdeš, nevieš o nej, preto mám nový cieľ mať len to, čo stále používame, deti sú ale už veľké, ale aj tak, napr. Naďa včera hľadala svoj malý kávovar na archeologickú prax a nenašla ho, chi!
Ahoj, taky se už moc těším na lét, až budu společně s dcerkou moc opět vyvádět, nebo taky jen relaxovat v našem bazéně. Minulý rok jsme jej koupili přes https://www.albixon.cz/ a musím říct, že díky tomu jsme si tak léto užili na 100%.
OdpovědětVymazatTyjo, taky bych si letos docela rád konečně koupil nějaký bazén. Na bazény od Albixonu jsem se díval, ale bohužel si něco takového finančně nemůžu teď dovolit. Vidím to tedy tak, že si místo něj nejspíš koupím nějaký nafukovací bazén Myslím si, že nějaký takový na letní dovádění na zahradě bude zatím stačit. :)
VymazatKrásný bazén a také bych si chtěl pořídit nějaký takový, jak píše nahoře kolega Franta. Již dlouhou dobu se doma bavíme o koupi nějakého bazénu, ale stále si nevíme rady. Zatím máme v hledáčku různé eshopy jako třeba top-bazeny , ale pořád nevíme :-)
OdpovědětVymazatNa naši zahradu jsme dětem pořídili velký nafukovací bazén, pro mě a manžela ještě i vířivku. Aby se naše děti cítily jako v brouzdališti, z internetu jsme jim koupili i vaničku. Je to pěkné vidět, že mají radost umývat si nohy a nenabíhat s trávou na nohách do obýváku.
OdpovědětVymazat