neděle 5. února 2017

OSOBNÍ VOLNO

Na začátku chci poděkovat všem, co mi vyjádřili podporu při odchodu ze zaměstnání. Abych napravila iluzi, kterou se mi podařilo vyvolat a dle které to vypadá, že jsem doma, rvu si vlasy a užírám se žalem - tak takhle to není. 
Naopak. 
Chodím teď půl dne dohánět resty ve starém zaměstnání a druhý půl den tvořit resty do toho nového. 
Takže se nenudím.
Nenudím se tak, že jsem v pátek potřebovala volno, protože už hrozilo, že mě z toho všeho škrábne (v noci nemůžu spát, řeším aktuální pracovní problémy, jak ve staré práci dotáhnout problematickou zakázku v Berlíně a do toho se snažím vzpomenout si na jména nových kolegů, jak se pouští v nové práci hudba a jak ovládat světla...).
Takže páteční volno. 
Začalo spánkem delším než obvykle, pak jsem vypravila Miu na příměstský tábor a.... ranní káva, pěkně v klidu a beze spěchu. 
Tehdy jsem rozvažovala, jak si to svoje volno užiju a jestli je lepší si celý den kreslit nebo mám vytáhnout raději hlínu (ani na jednu aktivitu jsem v poslední době neměla chuť a ani čas) nebo prostě spát (ano, jsem medvěd).


Pak ovšem přišel Ota. Už měsíc mu slibuju oholení čumáku, ale nikdy to neklaplo. 
Mám volno, tak teď je ten vhodný čas. 
A tak jsem spravila psovi frizůru. 
Chlupy všude. 
Vytřu koupelnu.
 Když už koupelnu, tak i obyvák. 
Dám si práci i s odděláním koberce pod konferenčním stolkem. 
Ten totiž poslední dobou smrdí psem. 
Hodím ho na terasu na sníh a trošku vyčistím. 
Nesmrdí koberec, smrdí sedačky. 
Vyperu potahy. 
Když už potahy, tak i polštářky. 
Ty pak musím vyžehlit. 
Když už žehlím, tak i košile. 
Přece ale nenacpu košile do zborcených komínků ve skříni.
 Přeskládám skříň. 
Tři hodiny. 
Čas na oběd. 
Lednice prázdná. 
Běžím do obchodu.
Vařím oběd. 
Uklízím nádobí vyskládávám myčku a otírám skla od skříňěk. 
Jednou za rok se to udělat musí. 
Pět hodin. 
Valím pro Miu na príměšťák, ta sebou bere kamarádku a jejího brášku. 
Pak přichází rodiče kamarádky... 
Večer upadám do kómatu a těším se do obou prací. 
Možná by bylo vhodné, přibrat si i třetí. :-)


3 komentáře:

  1. Ja by som Ťa chcela doma:-)
    Pekne sa Ti to nabaľovalo, typicky ženský syndróm, ešteže máš novú prácu:-)
    U nás jar:-)
    Zajtra má meniny Dorotka a pranostika hovorí, že sa vracajú:-) Husi určite:-)A pekne hlasito!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dorotce všechno nej. Já už se jara nemůžu dočkat. :-)

      Vymazat
    2. A pranostika hovorí: vtáčky sa na Dorotku vracajú:-)
      Ďakujem:-)

      Vymazat