VÍDEŇ

Aby to nevypadalo, že pořád jen pracuju (taková blbost, že? ;-)), tak jsem si vzala na podzimní prázdniny volno, sbalila foťák, Miulínu a kufr, který jsem byla schopná utáhnout a vyrazily jsme směr naše bývalé hlavní město. 

Vídeň je jedno z mých nejoblíbenějších míst a stejně jako Adolf Born i já lituji odtržení Česka od Rakouské monarchie. Tohle zmenšování a separace národů si prostě moje sympatie nezískali a navíc jsem se nemusela složitě učit německy, mohla jsem se v multijazykové rodině už narodit. 

Ale zpět k tématu.

Podařilo se mi přes airbnb sehnat super byt v centru za dobrou cenu a tak naše dámská jízda mohla začít.

Tak tady jsme bydlely

Mia se rychle zabydlela

Nebudu vás zatěžovat dlouhým popisem takže:

Moje největší zážitky:

1) Rozhovor s Miu přes dveře záchodku ve žlutém autobuse Student Agency:

MIA: "Mami, jak mám spláchnout?"

JÁ: "Najdi nějaké tlačítko a zmáčkni ho."

MIA: "Už ho mám. Je na nad ním napsáno A-L-A-R-M"

2) Ochutnala jsem hruškovou a makovou zmrzlinu (v čase, kdy normální lidi pijí svařák a jedí horké kaštany)

3) Během 2 dnů jsem stihla shlédnout asi všechny živočišné druhy naší planety, ať už živé (v místní úžasné ZOO nebo v 9patrovém Mořském světě), vycpané (v přírodovědném muzeu) nebo žebrající (na Mariahilferstrasse).

A ty Miulíniny:
1) Možnost hrát neomezeně hry v již zmiňovaném autobuse
2) Skutečnost, že mohla dva obědy zamáznout pečenými kaštany a zmrzlinou
3) Jezdící schody v metru

Z toho vyplývá, že příště jí koupím set lístků na autobus, a nechám ji jezdit tam a zpátky včetně přestupů a transportů po jezdících schodech a bude nejspokojenější dítě na světě. 

Ale zvířata ji samozřejmě taky nadchly...

 ... hlavně ta, již vymřelá, nebo alespoň zkamenělá.

Mohla bych to tu fotkami zahltit, ale doporučuji, vyražte do Vídně a pořiďte si vlastní. Budete nadšeni jako my, uvidíte.