Máme starou chalupu.
Dědeček s babičkou ji předělávali před 30 lety, teď je ve fázi, kdy ji drží pohromadě omítka.
Moje máma (nová majitelka) k ní nemá vztah a moc tam nejezdí a mě se nechce investovat do něčeho, co není moje ani čas ani peníze.
A tak provádím jen drobné a nutné úpravy.
Tak, aby mě to nezruinovalo.
Naposled to byly dveře.
Potáhla jsem je velkoplošným tiskem, který zbyl z výstavy.
Trošku kýče, ze kterého je Mia nadšená...
Chvilku nám to vydrží, a až bude tapeta škaredá, tak ji strhnu a dveře natřu.
Sranda musí být ;-)
před po
Taky jsem trošku vylepšila zádveří.
"Vybufeťeným" materiálem + bílá a černá barva ve spreji.
Džbány chtěla kamarádka vyhodit.
Tak se u nás chvíli ohřejí.
Do chvíle, než do nich žduchne pes...
Jinak se snažím zpacifikovat džungli. Jde to těžko.
Nemám na to buňky ani srdce ničit tu divokou krásu.
Vydržím hodiny koukat na včeli jak létají z kytky na kytku.
Asi už stárnu :-).
Ale přes to, že jsem kozel zahradníkem, letos sklizeň byla (pokud se mi podaří najít úrodu mezi plevelem).
Cca 10 kedluben a 4 saláty a 5 hrášků a rebarbora.
Na mě, jako začínajícího Mičurina, úspěch převeliký.
Jo a vyrostly fazole, které jsem sázela loni. Mezi rajčaty...
Jahod máme požehnaně.
Bez práce, okopávání, protrhávání a zalévání.
Sladká slast.
Sousedům vedle, se zahrádkou osazenou do přísných linií, bez jediného plevele a s pravidelnou zálivkou, se letos jahody neurodily.
Holt - nejblbější zahradník má zřejmě největší jahody.
(Slitovala jsem se, misku jsem jim věnovala - a zdržela jsem se vtipných rad a poznámek)
No a zatím, co zahradničíme na chalupě, u maringotky něco divného klíčí...