Zatímco sleduji na netu školy, jak si Mia užívá desetidenní odloučení na horách, snažím se dohnat, co se dá.
Zahájila jsem velký úklid (to v praxi znamená, že jsem vyhodila, co jsem našla - a je mi líp).
A trošku jsem dozdobila byt.
Konečně jsem předala 25 Soptíků hasičskému sboru.
Skvěle zaplacený kýč jak bič (čím víc barevné tím prý lépe).
Zkuste udělat nekýčového Soptíka...
V tomto případě "Náš zákazník, náš pán," ale jsem ráda, že už jsou z domu pryč.
Dodělala jsem misku, co jsem slíbila paní už na začátku prázdnin (všechno, co jsem předtím uklidila, popatlala hnědou hlínou).
Paní říkala, že to nespěchá, tak snad ji ještě bude chtít.
Zazimovala jsem maringotku ( tedy spíš jsem na ni koukla, zamáčkla slzu a připravila se na to, že se uvidíme až na jaře).
Taky jsem zasadila česnek. Česnek a 5 cibulek tulipánů. Ne moc hluboko. Asi blbě. Rozhodně ne 6-8 centimetrů, jak psal návod.
Byla moc zima pro kopání děr.
Snad tu zimu přežijí a zavrtají se do správné hloubky, aby nezmrzly.
Jen nevím, kam se mám zavrtat já, abych neumrzla.