Na začátku chci poděkovat všem, co mi vyjádřili podporu při odchodu ze zaměstnání. Abych napravila iluzi, kterou se mi podařilo vyvolat a dle které to vypadá, že jsem doma, rvu si vlasy a užírám se žalem - tak takhle to není.
Naopak.
Chodím teď půl dne dohánět resty ve starém zaměstnání a druhý půl den tvořit resty do toho nového.
Takže se nenudím.
Naopak.
Chodím teď půl dne dohánět resty ve starém zaměstnání a druhý půl den tvořit resty do toho nového.
Takže se nenudím.
Nenudím se tak, že jsem v pátek potřebovala volno, protože už hrozilo, že mě z toho všeho škrábne (v noci nemůžu spát, řeším aktuální pracovní problémy, jak ve staré práci dotáhnout problematickou zakázku v Berlíně a do toho se snažím vzpomenout si na jména nových kolegů, jak se pouští v nové práci hudba a jak ovládat světla...).
Takže páteční volno.
Začalo spánkem delším než obvykle, pak jsem vypravila Miu na příměstský tábor a.... ranní káva, pěkně v klidu a beze spěchu.
Tehdy jsem rozvažovala, jak si to svoje volno užiju a jestli je lepší si celý den kreslit nebo mám vytáhnout raději hlínu (ani na jednu aktivitu jsem v poslední době neměla chuť a ani čas) nebo prostě spát (ano, jsem medvěd).
Začalo spánkem delším než obvykle, pak jsem vypravila Miu na příměstský tábor a.... ranní káva, pěkně v klidu a beze spěchu.
Tehdy jsem rozvažovala, jak si to svoje volno užiju a jestli je lepší si celý den kreslit nebo mám vytáhnout raději hlínu (ani na jednu aktivitu jsem v poslední době neměla chuť a ani čas) nebo prostě spát (ano, jsem medvěd).
Pak ovšem přišel Ota. Už měsíc mu slibuju oholení čumáku, ale nikdy to neklaplo.
Mám volno, tak teď je ten vhodný čas.
A tak jsem spravila psovi frizůru.
Chlupy všude.
Vytřu koupelnu.
Když už koupelnu, tak i obyvák.
Dám si práci i s odděláním koberce pod konferenčním stolkem.
Ten totiž poslední dobou smrdí psem.
Hodím ho na terasu na sníh a trošku vyčistím.
Nesmrdí koberec, smrdí sedačky.
Vyperu potahy.
Když už potahy, tak i polštářky.
Ty pak musím vyžehlit.
Když už žehlím, tak i košile.
Přece ale nenacpu košile do zborcených komínků ve skříni.
Přeskládám skříň.
Tři hodiny.
Čas na oběd.
Lednice prázdná.
Běžím do obchodu.
Vařím oběd.
Uklízím nádobí vyskládávám myčku a otírám skla od skříňěk.
Jednou za rok se to udělat musí.
Pět hodin.
Valím pro Miu na príměšťák, ta sebou bere kamarádku a jejího brášku.
Pak přichází rodiče kamarádky...
Večer upadám do kómatu a těším se do obou prací.
Možná by bylo vhodné, přibrat si i třetí. :-)
Ja by som Ťa chcela doma:-)
OdpovědětVymazatPekne sa Ti to nabaľovalo, typicky ženský syndróm, ešteže máš novú prácu:-)
U nás jar:-)
Zajtra má meniny Dorotka a pranostika hovorí, že sa vracajú:-) Husi určite:-)A pekne hlasito!
Dorotce všechno nej. Já už se jara nemůžu dočkat. :-)
VymazatA pranostika hovorí: vtáčky sa na Dorotku vracajú:-)
VymazatĎakujem:-)