Dnes šlo moje miminko poprvé do školy.
Do stejné školy, kam jsem chodila i já.
Je to pro mě těžké, protože jsem tuhle školu nesnášela.
Mé vzpomínky na ni zahrnují smrad nevypraného hadru, se kterým uklízečka vytírala podlahy, hnusné modro-bílé skvrnité kachličky 10x10 cm a nechutný čaj v jídelně, kde mě nutili jíst maso.
Snažím se na ní své negativní zkušenosti nepřenášet a modlím se, aby měla vzpomínky lepší.
Zatím tomu nic nenasvědčuje.
Ředitelka, udržovaná uměle ve své funkci jakousi politickou stranou k dobré atmosféře školy nepřispívá - spíš naopak.
Myslím, že Mia zvládá institucionalizaci stejně špatně, jako já.
Je mi to taaak líto.
Snad se pletu a bude to nakonec dobrý.
PS: Tři holčičky, kamarádky z jednoho domu, které společně vyrůstaly.
Paní ředitelka naznala, že není vhodné, aby chodily spolu do jedné třídy a tak dala každou jinam... Je to normální? Obrečely to všechny tři.
Ahoj Peti, cítím s Tebou a naprosto nechápu pí ředitelku :( V jiných školách se naopak snaží vyhovět dětem, které se znají, aby mohly být spolu ve třídě. Ale neboj, Mia je šikovná, hodná, hezká tak si své kamarádky a kamarády najde a to pomůže, aby se ve škole cítila líp. Držím palce... je to náročné pro ni i pro Tebe... ale po prvním dnu ještě neházejme flintu do obilí :) Zdravím, Anabel
OdpovědětVymazatNie je to normálne!
OdpovědětVymazatJe to ako s Matildou!
Utečte preč, hoci aj do dedinskej jednotriedky!
Miušku pozdravujem, verím, že je úžasná a dokáže to!
Ale netreba :-)
Ještě jim šanci dám, snad se to srovná...
OdpovědětVymazat