PAPOUŠCI

V sobotu jsme vyrazily jen na krátký výlet, protože nic delšího nebylo v mých silách. Chřipka mě skolila takovým způsobem, že už vím, jak se asi budu cítit v osmdesáti... 

Vyrazily jsme do Bošovic, do Papouščí ZOO. 

Od přečtení Mluvícího balíku od Geralda Durella Mia papoušky miluje (já taky) a tak jsme si jely upřesnit, který exemplář by se nám líbil nejvíc.

ZOO je menší, ale moc pěkná a s potenciálem nadále se rozrůstat.

 

 

Jen poplatek za focení 50,- Kč mi přišel mimo mísu, vzhledem k tomu, že všichni papoušci jsou v klecích a žádné zvíře za mříží není příliš fotogenické...

Naše volba padla na Aratingu sluneční. Byla to svítící ptačí kulička, ani velká, ani malá a na rozdíl od větších kolegů, vypadala velice klidně a tiše.

Teď už jen sehnat klec o 2m2 :-). Budeme to muset nechat ještě uležet...

V Bošovicích nejen ZOO, ale po Lichtenštejnech tu zůstala i tvrz z 13tého století. Ustála to vcelku až do 80 let minulého století, ale restituční tahanice se na ní podepsaly tak, že se co nevidět rozpadne. Nás s Miu vrcholně zaujala, takže ke kleci musíme sehnat ještě 14 mega na odkup ;-).

 

Myslím, že bysme se sem všichni s papouškem, morčetem, psem a rybičkami báječně vešly :-).

Zbytek víkendu se Mia snažila vzlétnout pomocí vlastnoručně vyrobeného peří. Zatím se jí to naštěstí nepodařilo, ale čekáme to každou chvíli... Zítra prý jde s peroutkama do školky.

  

Já jsem střídavě lapala po dechu, spala a dočítala druhý díl Sirotčince slečny Peregrínové. Dočetla. Nemůžu se dočkat třetího.

Jsem zvědavá, jak ve svém stavu přežiju pracovní týden.