TŘI MĚSÍCE

Tři měsíce mi trvalo, než jsem si dala život do pořádku. První čtvrtletí roku 2017 mi dalo zabrat po všech stránkách a asi nemám momentálně chuť se k tomu vracet a detailně to rozebírat. 

Možná se k něčemu vrátím - a nebo taky ne.

Píšu to spíše jako vysvětlení pro ty, co mě postrádaly (děkuji Alenko a Alice, že na mě pořád myslíte:-)).

Za tu dobu, co jsem blog ani jednou neotevřela jsem ovšem stihla (odpusťte poněkud nesourodou rekapitulaci předchozích událostí):

- oslavit ve dvou kolech Miulininy 7 narozeniny - sice ne v tak velkém stylu, jako loni, ale přece... 

 

(Ta osvětlená kostka na fotce níže je dort. 

Jeho netradiční a komplikovaný zrod vám popíšu v jiném příspěvku...)

- po dlouhé anabázi jsem taky zvládla najít si novou, skvělou práci, kde můžu realizovat všechny své nápady, kde mám báječné kolegy a kterou mám navíc jen asi 5 minut od bytu (na mém ranním chaosu při vstávání a příchodech na minutu přestně s ještě mokrými vlasy to ovšem nic nemění). Snad jsem tímto nadšeným vyznáním svého pracovního štěstí nic nezakřikla.

- na doporučení muže mé kamarádky jsem se přihlásila do spolku včelařů. Ještě nevím, co v tomto směru mám očekávat, nicméně, medu není nikdy dost.

- daří se mi pomalu rozjíždět (v malém) své vysněné grafické ministudio - takže vyrábím svatební oznámení a polepy na auta a kreslím a lidi se kupodivu stále ozývají a něco potřebují - což mě těší. Nemám v tomto ohledu žádné zásadní ambice, jsem prostě ráda, když se někomu moje věci líbí a moc toho stejně nestihnu...

- letos konečně vyrostl hrášek - tato, pro ostatní zcela běžná záležitost, je pro mě téměř jako výhra v loterii, protože předchozí tři roky ho:
    a) vyzobali holubi
    b) vůbec nevzešel
    c) uschnul.
Letos se mi mé osazení zahrady poprvé uchytilo a vypadá to na slibnou sklizeń. Očividně i kozel-zahradník má občas zelené prsty.

- zase jsme zahájily maringotkovou sezónu. Já to prostě miluju.

 

Jen je třeba občas posekat trávu, protože se nám v ní ztrácejí psi.

 

Takže - Kavanzo vjíždí znovu na scénu a je v zpět v plné polní. 

 Těšte se na další příspěvky z okolí brněnských luhů a hájů.